data-srcset="https://agdata.ag/wp-content/uploads/2023/08/IMG_3759-scaled-e1693315775206-200x122.jpg

Špičkami českého zemědělství obsazená konference pořádaná k výsledkům letošních žní konaná pod záštitou mezinárodního agrosalonu Země Živitelka shrnula výsledky aktuálně končící sklizně klimaticky a ekonomicky bouřlivé sezóny. Byly to právě moderní zemědělské technologie, které pomáhají skloubit nároky na ekonomickou efektivitu hospodaření s respektem k životnímu prostředí a kvalitou produkovaných potravin.

„Děkuji českým zemědělcům za jejich práci. Přes deštivý přelom léta pracovali ve dne v noci tak, že je v tomto okamžiku drtivá většina sklizně „pod střechou“; zahájil „tiskovku“ prezident Agrární komory Jan Doležal. Za nejpalčivější potíž, které budou zemědělci čelit, pak označil nižší kvalitu obilnin sklizených po deštích a komplikovaný odbyt, kterému se věnoval i příspěvek Martina Volfa z Komoditní rady pro olejniny a obilniny.

Resortní ministr Marek Výborný označil letošní úrodu za vynikající výsledek, přičemž vyzdvihl meziroční nárůst výnosů u pšenice i řepky o téměř tři procentní body (pšenice se dle jeho slov sklízela v průměrné výši 6,16 tun na hektar, řepka pak ve výši 3,44 tun na hektar). Ministr zdůraznil, že k vyšší sklizni zásadně přispěly nové technologie, a zemědělskou veřejnost upozornil na právě vyhlašovaný dotační titul na modernizaci farem ve výši celkových 8 mld. CZK. „Pokud chceme dávat prioritu preciznímu zemědělství, musíme tyto technologie vhodně podporovat“; uzavřel Výborný a naznačil, jakým směrem se bude jeho mandát ubírat.

Alena Stiborová odpovědná za zemědělské pojištění holdingu Generali – Česká Pojišťovna shrnula zásadní klimatické problémy uplynulého hospodářského roku – nadprůměrně teplou zimu, která dala zabrat ozimým plodinám, mokré a studené jaro decimující ovocné stromy, sucho na přelomu jara a léta i řadu požárů provázejících sklizňové práce.

Závěr konference patřil Lukáši Musilovi z technologické firmy Agdata, která zavádí postupy precizního zemědělství do praxe českých farem. Při svém hodnocení výsledků průzkumu mezi tuzemskými zemědělci vyzdvihl jejich technologickou připravenost a otevřenost k novým postupům. „Devadesát procent dotazovaných podniků využívá satelitní signál pro přesné agrotechnické práce. Sedmdesát procent cíleně aplikuje rostlinolékařské přípravky a šedesát procent přitom vychází ze satelitního monitoringu polí a plodin.“

Otevírá se tu tedy značný prostor pro cílenou motivaci farmářů a státní podporu moderního zemědělství, která v sobě unikátním způsobem spojuje hospodářskou efektivitu s ekologičtějším používáním hnojiv, osiv a pesticidů. „Případové studie aplikace našich technologií na konkrétních polích prokázaly pokles nákladů na hospodaření v řádech nižších desítek procent při současném růstu výnosů o vyšší jednotky procent. Pomáháme farmářům šetřit umělými hnojivy a pesticidy, a současně přispíváme ke zvyšování jejich úrody. Přispíváme k udržitelnější péči o krajinu“; uzavřel vizionář Musil.

Matěj Pomahač, Agdata, 25.08.2023