Česká technologická firma Agdata se účastnila mezinárodní konference „Science for Smart and Sustainable Agriculture“ pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly při příležitosti Agrosalonu Země Živitelka. Prakticky pojatý příspěvek Lukáše Musila a Matěje Pomahače se zabýval výzvami, kterým současné zemědělství čelí, a jejich efektivními řešeními, která nabízí digitalizace a technologie precizního zemědělství.

Náklady českých farem a zemědělských podniků v posledním roce zásadně vzrostly. Paliva o třetinu. Hnojiva dle druhu o polovinu až čtyřnásobně. O ceně elektřiny a plynu nemluvě. Pokračoval pokles počtu a stárnutí zemědělských pracovníků. Agrometeorologické výkyvy komplikovaly zakládání porostů a růst polních plodin, letošní sucho výrazně ovlivnilo jejich výnosy. Evropská zelená dohoda a společenská poptávka po ekologizaci zemědělství přinesla nejen nové dotační tituly, ale i další růst regulačních povinností a administrativní zátěže.

Obchodní ředitel Agdata, Ing. Lukáš Musil představil tři základní okruhy příležitostí, které „digitalizace zemědělství přináší v každé fázi činnosti, ať už jde o plánování, kontrolu či vyhodnocování všech prací na podniku.“ Prezentoval konkrétní řešení v podobě důmyslného managementu polí propojeného s chytrým skladovým hospodářstvím, online mapové nástroje i automatickou přípravu podkladů nejrůznějších agronomických a zákonných evidencí či vnitropodnikových reportů. Na míru vyvinutá napojení na další podnikové systémy snižují administrativu až o polovinu, spotřebu nafty až o šestinu, a lépe hlídají ekonomiku podniků.

„Agdata mi umožňují operativně řídit všechny polní práce. Díky meteostanici vím, zdali jsou vhodné povětrnostní podmínky pro ochranu rostlin. Úrodu ve skladě mi pak hlídá senzor, díky kterému vím, že je vše v pořádku. Telematika plnohodnotně zaznamenává využití mechanizace v reálném čase“; popsal ve své věcně laděné referenci provozní přínosy systému klient Agdata, Jan Bursík ze Statku Domašín.

Precizní zemědělství, tedy služba Agdata VARI, je další doménou firmy. Lukáš Musil demonstroval, jak satelitní monitoring polí pomáhá bleskově určit problematická místa v porostech, optimalizovat rostlinolékařské aplikace či vyhodnocovat dopad agrotechnických prací. Představil i speciální půdní senzor poskytující přehled o aktuálních hodnotách půdních živin v podobě zásoby dusíku, fosforu či draslíku, lokálního pH či vlhkosti, teploty, půdní vodivosti a salinity. Slouží k optimalizaci aplikačních map pro cílenější aplikaci hnojiv a představuje alternativu k nákladnějším a tedy hrubším laboratorním rozborům půdních vzorků.

Součástí prezentace byly 3 úspěšné příklady využití variabilní aplikace dusíkatých hnojiv.

Farma Pavla Francla na Vysočině vyzkoušela regenerativní hnojení na pozemcích s mezerovitě vzcházející řepkou ozimou. Aplikace pomohla zlepšit a vyrovnat porosty, které díky tomu dosáhly stejného a na některých pozemcích i lepšího výnosu, jako vyrovnaná pole hnojená uniformně.

Další příklad byl z obilnářské oblasti severního Plzeňska při pěstování pšenice ozimé. Satelitní monitoring a variabilní aplikace byly použity pro všechna hnojení průmyslovými hnojivy (regenerativní, produkční a kvalitativní). Na začátku vegetace bylo využito regenerační hnojení pro vyrovnání porostů pšenice, tak pro pozdější posílení lépe zapojených míst. Celkové výnosy byly vyšší o 7-17% ve srovnání s pozemky hnojenými uniformě.

Poslední příklad variabilních aplikací byl prezentován v bramborářské výrobní oblasti na Vlašimsku. Výše citovaný předseda představenstva Statku Domašín konstatoval, že rozdíl polí řepky ozimé hnojených variabilně a polí hnojených uniformě spočíval v „celkovém vyrovnání porostů a rozhodně v ušetření hnojiva, jehož množství bylo o cca 25% nižší oproti uniformnímu plánu.“ Celkové výnosy na řepce ozimé pak vykázaly zvýšení výnosů o 2% při snížení nákladů na hnojivo o citovaných 25%, pšenice ozimá vykázala výnosy vyšší o 4,2% při současném snížení nákladů o 11%.

Zemědělci tak dostávají efektivní nástroj k šetření na vstupech a zvýšení své produkce, který jim pomůže zvládnout obtížnou dobu. Klíčový je společenský benefit v podobě ekologičtějšího přístupu k hospodaření v zemědělské krajině. Závěrečná diskuse se týkala podpory precizního zemědělství ze strany státu. Ten nově navrhuje dotaci ve výši cca 43,40 Euro ročně na každý hektar, kde budou podniky šetrně a variabilně hnojit.

—

Matěj Pomahač, konzultant Agdata.cz